[ Spolupráce s Vojtěchem Kaasem a Janem Kalivodou z Progres Atelieru ]
Budova původně obecné školy, byla dokončena v roce 1934 podle návrhu architektů V. Vondráška a Ing. J. Kubína. Za dobu své existence prošla několika stavebními úpravami různé technické i architektonické úrovně.
Během posledních let bylo zpracováno několik studií, které měly řešit nedostatek volných míst pro nové žáky a zároveň provozní kolize a špatný technický stav některých částí budovy. Všechny návrhy počítaly s dostavbou nového objektu směrem do školní zahrady. Po důkladné analýze stávajícího stavu navrhujeme odlišný přístup.
Myslíme si, že je správné se v rámci projektu věnovat problematickým místům vzniklým nešetrnými stavebními zásahy a nově vzniklými provozními nároky. Nenavazujeme proto na nekvalitně řešené části, nedolepujeme další apendix, ale pracujeme s návrhem v dialogu s původní historickou budovou. Zvenku samozřejmé doplnění nechává uvnitř vzniknout moderním, zajímavým a prosvětleným prostorům.
Novou nástavbu navrhujeme nad půdorysem tělocvičny a jejím zázemím. Velké ocelové nosné rámy, dávají vzniknout převýšeným podkrovním prostorům pro výuku výtvarné výchovy, chemie fyziky a aktivity školní družiny. Specializované učebny jsou velkoryse otevřené v krovu až do výše sedmi a půl metru. O kvalitní studijní prostředí se stará oboustranné nasvětlení denním světlem a akustický obklad z dřevovláknitých desek. Do méně kvalitních prostor v historické budově umisťujeme hlavní šatny o kapacitě 300 skříněk. Jejich dominantou je tunu vážící dubový kmen, který své místo v šatnách musel najít bez pomoci mechanizace.
Největší učebna školní družiny vzniká adaptací původního zázemí tělocvičny v přízemí. Má rozlohu 75 m2 a je napojena na zpevněnou plochu vnitřního atria s přírodním amfiteátrem. Může sloužit jako multifunkční prostor pro různé školní i mimoškolní akce (semináře, workshopy, setkání, zasedání...). Všechny učebny jsou doplněny autorskými grafikami z divadelních her Járy Cimrmana. Chráněné atrium se solitérním stromem volně parafrázuje rajský dvůr kláštera. V současné době je mimo školní provoz obcí využíváno jako letní kino. Jeho náladu spoluurčuje použití přírodních materiálů – žulové dlažby malého formátu tzv. Pražské mozaiky a masivních dubových trámů pro posezení v hranách schodů.
Nezávislý provoz družin zajišťuje přístavba schodiště a zázemí. Nerezová pavučina natažená zrcadlem schodiště přes všechny patra slouží jako zábradlí i galerie výtvarných prací žáků. Provozně jsou nové části napojeny jak na stávající komunikační systém školy, tak na nově navržený bezbariérový vstup v severní části, který umožňuje oddělit provoz školy a družiny. Díky konceptu stavění nad již zastavěným půdorysem minimalizujeme zásahy do školní zahrady a vzniká tak prostor pro adekvátní předpolí nového vstupu. Parter tvoří kombinace žulových, betonových, dubových a rostlinných povrchů. Školní zahradu chrání plot z ocelové pozinkové pásoviny, který díky navrženému rozestupu lamel otevírá při chůzi po chodníku rozmanité průhledy kolemjdoucím.
Poděkování patří investorovi, městské části Praha Lysolaje, který nám po celou dobu projektu důvěřoval, nechal nás dokončit dílo včetně návrhu poslední lavičky, či vstupní branky a podpořil naše myšlenky v kritických bodech při reliazci.
Fotografie: Alexandra Timpau